 V české verzi dubnového vydání 2006 časopisu National Geografic vyšel velmi pěkný článek o hnutí Hare Krišna v Čechách.(www.national-geographic.cz ). Skutečnost, že článek vyšel v časopise s velmi širokou a vzdělanou čtenářskou obcí, je pro hnutí Hare Krišna v Česku velikou poctou. National Geographic je senátem USA podporovaný multinacionální mediální vzdělávací koncern který, kromě vydávání vědecko populárních měsíčníků v desítkách jazycích, sponzoruje vědecké expedice, pořádá fotografické soutěže a vlastní také televizní stanice. Autor článku hodnotí působení hnutí Hare Krišna v Čechách na Moravě a ve Slezsku jako positivní, sociálně a ekologicky prospěšnou alternativu. A redaktor českého vydání mu ve svém editoriálu dává za pravdu.
Jelikož jsem na závěr článku citován, jako jeden z dlouholetých členů hnutí Hare Krišna, nemohu než vzpomenout, jak se kdysi podobné články o hnutí Hare Krišna psaly také v Rakousku, v Německu, ve Francii a ve Švýcarsku. Často se však o hnutí psalo i negativně. Ale psalo se. Dnes je všechno jinak. Média hnutí Hare Krišna ignorují. Hnutí Hare Krišna již není v mainstreemu, jako tomu bývalo před dvaceti, třiceti lety. Farmy přestaly existovat. Na ulicích se zpívá Hare Krišna jen zřídka. Vzpomínám, jak jsem kdysi zpíval Hare Krišna na festivalech v rakouském Villachu, ve Vídni a v Grazu. Ve Švýcarsku hnutí Hare Krišna ze všech festivalů vyletělo…organizátoři je tam nechtěli. Celá léta oddaní doslova bojovali o právo zastupovat duchovní alternativu. Ale maloměšťáci ze St Gallenu, Bernu, Curychu a Nyonu Hare Krišna alternativu zásadně nechtěli. Jiná země jiný mrav… Ve Vídni je obchůdek Góvinda, do kterého chodí deset až dvacet lidí denně. Většinou si tam kupují indické suvenýry. Berlín nemá Góvindu vůbec.V Paříži na Góvindu nenarazíte.V Curychu do Góvindy chodí deset lidí.
Proč je hnutí Hare Krišna, po téměř dvacetileté historii v Česku tak populární? Do tří restaurací Góvinda v Praze denně chodí šest až sedm set lidí: businessmani, studenti, zaměstnanci, učitelé, starci, kojící či těhotné ženy a batolata. Na populárním festivalu v Trutnově tvoří Krišňáci (jak se jim u nás dost libozvučně říká) téměř neodmyslitelnou kulisu. Ke Krišňákům se chodí mladí i starší, příznivci či ne, dobře a zdravě najíst. Někteří, a není jich málo, chtějí také zpívat Hare Krišna a tancovat až do rána – why not?
Češi a Moraváci, hlavně však Pražané, na Hare Krišna „po Česku“ nenechají dopustit. Oddaní se nevtírají, nelžou a nepodvádějí. Jsou poctiví, zbožní a pracovití. Je tedy na členech a vedení hnutí Hare Krišna v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby si svou dobrou reputaci, oceněnou i v National Geografic, udrželi a dále upevnili.
Míní optimisticky váš Jay Gurudeva Dás |
|
